Říká se tomu také termínový pořadač, na internetu se dají najít ilustrační obrázky, jak takový systém může vypadat.
Princip je v tom, že máme 43 složek, 12 pro každý měsíc, 31 pro dny v měsíci. Do složek se ukládají připomínky toho, co je ten den nebo měsíc potřeba udělat. Můžou to být účty, vstupenky, lístečky s poznámkami, články z časopisů. Věci pro nejbližší měsíc ukládám do složek s čísly 1-31, věci vzdálenější do složek měsíčních.
A jak to funguje?
Představme si, že je 1. ledna. Složky jsou seřazené tak, že navrchu jsou složky denní od 1. Do 31. Za nimi složky měsíční od ledna do prosince.
Otevřu složku 1., podívám se, co tam na mě čeká. Složku vyprázdním a přesunu za složku únor.
A co s novými věcmi, které se ten den objeví? Vstupenku na koncert na 15. ledna, vložím do složky 15. Poznámky ke schůzce, která se bude konat 10. února vložím do složky únor.
A co druhého ledna? Otevřu složku 2, vyndám a zpracuju, co v ní je, a přesunu ji za složku 1.
Takhle to udělám každý den. Na konci měsíce budou všechny složky 1-31 za složkou únor. Vezmu složku únor, podívám se, co je v ní a případně to přesunu do jednotlivých dat měsíce února.
Pak zase každý den vyprázdním příslušnou složku a přesunu za měsíc březen.
Nevýhody? Podobný systém zabere víc místa, než obyčejný zápisník. Také je nutné se mu každý den věnovat, aby fungoval. Kromě toho se taky může zvrhnout ke každodenní přesunování úkolů z jedné složky do druhé bez toho, že bychom něco závažného udělali. A možná nejdůležitější moje výhrada je ta, že naprosto nepracuje s našimi hodnotami a životními cíli. Můžeme pilně každý den dělat to, co v těch složkách máme, ale když to budou jen požadaky zvenčí (co chce manželka, šéf, učitel, rodina…), přesto se ani o píď nepohneme ke svým vlastním cílům. Budeme pracovití, systematičtí, organizovaní, spolehliví… a nespokojení.
Žádné komentáře:
Okomentovat