Patřím k lidem, kteří věci schovávají “pro každý případ”. Nevýhodou podobného přístupu je, že se byt i počítač zaplňují věcmi, o kterých si myslím, že by se mohli hodit. Ve skutečnosti jich většinu už nikdy nepoužiju, spíš přispívají k chaosu, nepořádku a nesoustředěnosti.
Před několika lety už jsem se na sebe tak naštvala, že jsem se rozhodla s tím něco udělat a dala jsem si předsevzetí: KAŽDÝ PÁTEK NĚCO VYHODIT. Zvolila jsem pátek, protože to je den, kdy končí pracovní týden, snažím se dokončit maximum úkolů, abych měla v pondělí čistý stůl. Připadalo mi logické navázat na to vyhazováním zbytečností.
Podle nálady a situace jsem vždycky prolezla některou zásuvku, šanon, poličku ve skříni a hledala něco, co zbytečně zabírá místo. Zpočátku to bylo jednoduché, nacházela jsem spoustu kravin, které jsem bez lítosti hodila do koše. Postupně jsem cítila, jak se moje prostředí uvolňuje, zároveň jsme se cítila méně stresovaná. Skvělý pocit.
A nejenže se takto zbavuji zbytečností, vede mě toiI k rozmyslu při nakupování. Když vím, že je mým cílem mít kolem sebe jen potřebné a/nebo milované věci, snáz odolám koupi nějakého nesmyslu.
Stejné je to v počítači. I tam se mi časem hromadí složky a soubory, které už nejspíš nikdy nebudu potřebovat. Nejsou tak vidět, nemusí se schovávat před návštěvou, ale chaos je to taky. Emaily, tam je to snad nejhorší. Přicházejí stále nové a nové. V těch starých zůstávají úkoly nebo důležité informace, ale jsou těžko k nalezení. I emailová schránka si zaslouží občas vymést smetí.
Žádné komentáře:
Okomentovat