Máme v sobě energii, občas je jí hodně, občas málo, "dochází nám baterky". Čím se dobíjíme? Skutečné baterie to mají jednoduché, prostě se vloží do nabíječky a za pár hodin jsou zase připravené fungovat. U nás, lidí, je to složitější, každý se dobíjíme jinak. Nejlepší mistři v dobíjení baterek jsou malé děti. I po dlouhém výletě, kdy už máte pocit, že dítko je unavené, mrzuté, vyčerpané, stačí, aby ho něco zaujalo, nějaká hračka, nová zábava a najednou se nestačíte divit, kolik energie v něm ještě. Možná, že to, co považujeme za únavu, je spíš nuda a otupělost z nezajímavé činnosti. A děti si docela rychle dokážou najít zábavu a pohrát si.
A co lidi? Každý známe někoho, koho bychom mohli nazvat nepříjemným energetickým upírem, nebo naopak dobrým andělem, kterého je radost potkat.
A co si z toho beru pro sebe? Hledám takové činnosti, které mě dobíjejí stejně, jako to dokáže hra u malého dítěte. U mě je to třeba fotografování. Když se po celém dni v práci (u počítače) cítím unavená, stoprocentně mi pomůže, když vezmu foťák a vyrazím. Když fotografujete, snažíte se najít kolem sebe něco krásného nebo zajímavého, už to samo je fajn, učí to člověka sledovat i tu slunečnou stránku života.
A vyhledávám společnost fajn lidí, se kterými je příjemno pobýt.
A pak jsou činnosti, které člověk opravdu nemusí, těm je dobré se vyhnout, pokud to jde. Když nenávidíte třeba malování a tapetování, proč se tím zatěžovat? Profesionál to udělá taky a vám zbyde čas na zajímavější činnosti. Navíc pro toho řemeslníka - v ideálním případě - je natírání právě ta činnost, která ho těší a nabíjí.
Žádné komentáře:
Okomentovat