K čemu je dobrý dlouhý ocas?

K čemu je dobrý dlouhý ocas?

Odkládám přečtenou knihu Dlouhý chvost od Chrise Andersona a musím uznat, že tak přínosné čtení už se mi dlouho nedostalo do ruky. Téma knihy – i když by to podle názvu tak mohlo vypadat – nijak nesouvisí se sexem. Dlouhý ocas je pojem, který pochází z internetového marketingu. Když budete – v kamenném obchodě nebo na internetu – nabízet například CD, budete mezi nimi mít pár hitů, které se budou prodávat hodně, o něco víc průměrných a na konci, tedy na chvostu, bude spousta propadáků, které se prodají jednou az čas. V případě kamenné prodejny nejspíš ty propadáky vyřadíte a prodávat je nebudete, protože se nezaplatí ani to místo, které zabírají v regálech. Na internetu jste na tom lépe, můžete je nabízet také, protože náklady na prodej přes internet jsou mnohem menší, takže se vám vyplatí i položky, které by byly v běžném obchodě ztrátové. Ještě lepší to bude, když místo fyzických CD nabídnete hudbu v digitální podobě ke stažení. Pak můžete mít i takové skladby, které se stáhnou jednou nebo dvakrát za rok, protože náklady na skladování a distribuci jsou téměř nulové. A několik tisíc podobných "propadáků" vám potenciálně může přinést tržby v řádu desítek procent.

Autor to krásně ilustruje na příkladu televize a videa. Před několika desítkami let byla nabídka televizního vysilání poměrně chudá a většina lidí se prostě večer koukala na jeden pořad, třeba další díl seriálu. Tohle platilo v Americe stejně jako u nás (no dobře, u nás se možná nabídka programů rozšiřovala pomaleji). Když v televizi běžel další díl Nemocnice na kraji města, koukali na to skoro všichni, protože neměli moc jiných alternativ. Internet nebyl, televizní programy jen dva (dvojka byla pro méně sledované věci a taky ji myslím v některých oblastech z technických důvodů nechytali), takže možnost volby minimální.

Dnes máme programů tolik, že není v lidských silách sledovat všechno. Stále ještě platí, že spousta lidí sleduje třeba Ordinaci v růžové zahradě, ale není to už tak masové, protože jsou tu alternativy – spousta dalších programů.

K tomu přistupuje internet a online sdílená videa. Youtube je největší a nejznámější, ale není jediný. U nás funguje třeba stream s českými videi. Vytvořit video a dát ho internet je dnes natolik jednoduché, že to zvládají i školní děti. Většino z toho je samozřejmě balast, který skoukne hrstka lidí. Někdy se tam ale objeví i věci, které osloví širší publikum. Nedávno jsem třeba viděla video vrány, která na víčku od bůhvíčeho jezdila po zasněžené šikmé střeše. Amatérské video, které ale zaujalo a hodně se sdílelo.

Možnosti, jaké to dává amatérským hudebníkům, kapelám, tanečníkům nebo filmařům, jsou nekonečné. Začínající umělci, kteří by dřív měli velký problém se prosadit, se dnes můžou prezentova velmi snadno a skoro jistě si svoje fanoušky najdou, i když jich možná nebude dost na to, aby se mohli svým uměním uživit.  

Když začnete brouzdat po youtube a hledat něco zajímavého, nedojdete nikdy konce, vždycky najdete, ať už se budete zajímat o jakékoliv téma.

Napadá mě výraz demokratizace obsahu. Když si obsah můžu tvořit sám, tak už rozhodně nejsme odkázáni na pár bohatých hollywoodských firem, které mi naservírují to, o čem si myslí, že bychom měli sledovat.

Stejně to funguje i ve zpravodajství. Pustím si večer v televizi zprávy, tam mi prezentují nějaké události. Před dobou internetu jsme jen stěží někde mohli hledat nějaké alternativy, doplňující informace nebo dokonce názory zpochybňující to oficiální televizní zpravodajství. Dnes se k jakémukoliv tématu může vyjádřit téměř kdokoliv a díky blogům se to také děje. Blogy jsou úžasný vynález, protože umožňují tvořit webový obsah i lidem bez toho, že by se museli zabývat tvorbou webových stránek.

Na jednu stranu je vidět nárůst "blogísků" psaných pubertálními skorodětmi, které čte jen pár jejich známých, na druhou stranu když skutečně máte co říci širšímu publiku, máte možnost. A i v Čechách existují blogy, které takovou širší oblibu mají, napadají mě blogy o módě, designu nebo vaření, protože ty sleduji, ale myslím, že v každém oboru lidské činnosti se najdou blogy, které stojí za to číst.