pondělí 5. prosince 2011

Chcete uspět? Zdvojnásobte počet svých neúspěchů!

Tento citát Toma Watsona se mi moc líbí. Někdy si myslíme, že úspěšní
lidé jsou ti, co se jim všechno nebo skoro všechno daří. Ale tak to
nebývá. Jsou to lidé, kteří se nenechají neúspěchem odradit a snaží se
znovu a znovu.
Například úspěšný prodejce kosmetiky, který oslovuje lidi a nabízí jim
buď samotnou kosmetiku nebo možnost vydělat si jejím prodejem.
Kolikrát musí slyšet NE, než mu někdo řekne ANO? Kolik z těch
oslovených ho odmítne příkře a nepříjemně? Kdysi kdesi jsem četla
jakousi statistiku (bohužel už si nepamatuji, o jakou firmu se
jednalo), že z deseti oslovených lidí jich zhruba šest odmítne rovnou,
jeden nebo dva si něco koupí, jeden nebo dva se nechají přesvědčit k
registraci a i z nich jen málokdo skutečně pracuje. Zaujalo mě na tom
tehdy to, že tento průměr platil i pro některé velmi úspěšné prodejce,
kteří měli ve své síti desítky až stovky lidí. Co to znamená? Že
museli oslovit několikrát víc lidí. A řada z nich je odmítla ne právě
laskavě. Přesto šli a oslovili další. Nenechali se odradit. Jejich
úspěch a výdělky nejsou náhodné, není to výsledek štěstí. Je to
důsledek poctivé a občas nepříjemné práce.
Jeden z takových prodejců mi kdysi vyprávěl, že vždycky, když ho někdo
odmítl, tak si jen uvědomil, že je to nezbytný průvodní jev, že na
určitý počet oslovených bude prostě část těch, kdo mu řeknou NE.
nebral to osobně, neurážel se ani nepodléhal pochybnostem o sobě
samém. Prostě šel a oslovil někoho dalšího.
Tohle ale platí v každém oboru. Každý, kdo dosáhl nějakého úspěchu, má
za sebou pěknou řádku neúspěchů. A ty neúspěchy mu pomohly stát se
takovým člověkem, který toho úspěchu dosáhnout může.
Každá babička, která rozmazluje svoje vnoučata svojí skvělou kuchyní,
byla kdysi mladou nezkušenou dívkou a její pokusy se častkorát
nepovedly. Tvrdé knedlíky, spálený guláš nebo přesolená polévka,
takové zkušenosti z ní udělaly tu skvělou kuchařku, kterou je dnes. To
proto, že se nenechala odradit a vařila dál (musela, co jiného jí
zbývalo).
Zkusme k věcem, na kterých nám záleží, přistupovat jako naše babičky.
Věnujte se tomu každý den. Nemusíte od rána do večera, ale nějaký čas,
někdy dvacet minut, jindy dvě hodiny. Nenechte se odradit neúspěchem.
Když se něco nepovede, je signál, že je třeba to dělat jinak.
Nejhorší, co můžete udělat, je pochybovat o sobě a snižovat si tak
svoji sebedůvěru. A tyhle dvě věci pak dělejte dostatečně dlouho.
Týdny, měsíce, možná i roky. Pak budete úspěšní.

Žádné komentáře:

Okomentovat