Prokrastinace, krkolomné slovo, které znamená odkládání činností na později. Zná ho spousta studentů i pracujících, hlavně těch, kteří mají jistou svobodu rozhodnout se, kdy a jak svoji práci udělají.
I když vás práce baví, stejně se najdou činnosti, do kterých se vám nechce a které máme tendenci tak trochu odsunout. Někdy až na poslední chvíli, kdy pak ve stresu doháníme, co jsme měli udělat mnohem dřív. Nespokojenost šéfa, kolegů i sebe sama s takovou situací je dost pochopitelná. Přesto se obvykle příště situace opakuje.
Chorobné odkládání se týká hlavně činností, které v nás budí nepříjemné pocity, např. úzkost.
Vůle tady moc nepomáhá, protože s použitím vůle úzkost nemizí. Lepší metodou by mohlo zaměřit se přímo na ty nepříjemné pocity a snažit se je eliminovat.
Jak lze snížit úzkost, strach, trému a podobné pocity?
Často můžete slyšet radu, že se máte prostě svému strachu postavit a čelit mu. To je samozřejmě nejúčinnější způsob. Ale někdy se to prostě nedaří. Nemá smysl si to vyčítat, někdy se prostě člověku nepovede strach překonat nebo ten pokus skončí nějakým fiaskem nebo trapasem. A to samozřejmě nepříjmené pocity spíš zesílí než odbourá.
Hluboké dýchání. Při strachu se dech stává mělkým, takže vydýchat se je dobrý způsob, jak tělu pomoci trochu se uvolnit.
Pohyb. Stísněnost a pocity sevřenosti se dají eliminovat i pohybem. I obyčejná chůze nebo pár dřepů může pomoci. Když jsou nepříjemné pocity časté, je dobré zavést nějakou formu pohybu do svého života – procházky v přírodě, cvičení s hudbou, jóga, prakticky jakýkoliv pohyb má tu moc uvolnit napětí v lidském těle. O sexu to platí samozřejmě také.
Hudba. Poslech hudby i její aktivní praktikování. Úžasný je vlastní zpěv. Zpívat se dá jen ve stavu uvolněnosti a zpěv sám k té uvolněnosti přispívá. Zvlášť když máte problémy s hlasem a potřebujete se jasně a nahlas vyjádřit, pravidelné zpívání může pomoci. A vůbec při tom nezáleží na umělecké hodnotě zpěvu. Záleží na pocitech, jakými je provázen.
Příroda. Ne nadarmo lidé vyhledávají o dovolené a o víkendech přírodu. Uklidňuje nás a napomáhá tomu, abychom se cítili dobře. Proto si přece dáváme i květiny do bytů a kanceláří a fotografie přírodních scenérií na zeď nebo na plochu monitoru.
Popovídat si s někým. Mnohokrát se mi stalo, že věc, nad kterou jsem hloubala a nevěděla si s ní rady, druhý člověk viděl jako jednoduchou a snadno našel vhodné řešení. Každý něco víme, něco známe a každý z nás je v něčem dobrý. A v něčem jiném jsme nemožní. Když se dají průměrní lidé dohromady, dokážou toho více, než izolovaní géniové.
Při silných, těžko zvládnutelných úzkostných pocitech je možné se obrátit na lékaře a požádat o nějaké léky. Spíš by tady asi pomohl psychiatr. Některé tyto léky začnou fungovat až po několika dnech nebo týdnech, ale jejich účinek je opravdu znát. Zvlášť když se jedná o vleklý stav, který člověku velmi znepříjemňuje život, je lepší překousnout hrdost a navštívit lékaře, než se snažit všechno zvládat sám a zbytečně se trápit.
Pomoci můžou i bylinky, osvědčená je třeba třezalka. Dá se koupit v lékárně už naporcovaná a čaj se z ní dělá velmi jednoduše: sáček se v hrnečku zalije vroucí, může se přikrýt pokličkou a nechá se deset až patnáct minut stát. Stačí vypít dva hrnečky denně, po deseti až čtrnácti dnech by se člověku mělo ulevit. Když jsme ji vyzkoušela, bylo to fajn, po několika dnech jsem se cítila jakoby lehčí, jakoby ze mě někdo sejmul část starostí. Třezalka by se neměla pít v těhotenství a také v létě, když se opalujeme, protože způsobuje větší citlivost na slunce.
Špatným pomocníkem je ale alkohol. I když může krátkodobě uvolnit napětí, z dlouhodobého hlediska problémy spíš zhoršuje. Navíc pro řidiče nebo pro obtížné situace v práci je to nepřijatelné.
Odkazy:
Žádné komentáře:
Okomentovat